Výsledky voleb

Základní fakta

Právo zúčastnit se voleb do městského zastupitelstva v Přibyslavi mělo 3207 občanů, do tří volebních místností jich přišlo 1673, tedy 52,17%. Všech 1673 vydaných úředních obálek skončilo ve volebních urnách, všichni příchozí tedy skutečně odvolili (např. v letech 2002 a 2006 tomu tak nebylo).

Každý volič má v případě Přibyslavi 15 hlasů, 1673 voličů tedy mohlo rozdat celkově až 25095 hlasů, ve skutečnosti ale bylo volebními komisemi napočítáno 22983 platných hlasů. Průměrně tedy každý příchozí volič rozdal pouze 13,74 hlasů.

Zákon 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev neříká nic o evidenci počtu neplatných hlasovacích lístků, nelze tedy tuto informaci zjisti ani z dat ČSÚ. Na základě předchozích čísel lze říci, že teoreticky až 140 hlasovacích lístků bylo neplatných. Ve skutečnosti bude toto číslo určitě mnohem nižší, pravděpodobnější je, že někteří voliči nevyužili všech svých 15 hlasů a zakřížkovali menší počet kandidátů.

Komunální volby v Přibyslavi vyhrála ODS s 20,58 % hlasů a společně s druhou KDU-ČSL získaly tři mandáty. Poslední KSČM s 9,19 % získala jeden mandát, zbývající strany mají po dvou mandátech. Všechny kandidující strany tedy uspěly a mají ve zvoleném zastupitelstvu svého zástupce.

Rozdělení mandátů stranám

Způsob rozdělení mandátů jednotlivým stranám popisuje § 45 odst. 1 a 2 zákona č. 491/2001 Sb. Ten – zjednodušeně řečeno – říká, že pro každou stranu se vypočítají podíly tak, že se celkový počet hlasů, které strana získala, vydělí čísly 1, 2, 3, 4,…, 15. Tyto podíly se seřadí podle velikosti a prvních 15 dostane mandát.

Velikost podílů pro jednotlivé strany ukazují následující graf a tabulka. Podíly, které přinesly straně mandát, jsou zvýrazněny.

Čím větší je dělitel, tím menší je mezi podíly jednotlivých stran rozdíl a několik málo hlasů může rozhodnout o výsledném pořadí.

Posledního 15. zastupitele získalo s podílem 1187 ANO. Jako první pod čarou skončil čtvrtý podíl ODS s hodnotou 1182,5. ODS tak chybělo pouhých 18 hlasů ((4730 + 18) / 4 = 1187), aby získala čtvrtého zastupitele.

ČSSD, druhá pod čarou, by na zisk třetího mandátu potřebovala dalších 210 hlasů (1187 * 3 - 3351 = 210). Třetí NPP by pro zisk třetího mandátu potřebovala o 318 hlasů více. To už je téměř 10 % ze získaných 3243 hlasů.

Vzato z druhé strany, ANO mělo rezervu pouhých 9 hlasů. Mít o 9 hlasů méně, druhý mandát nezíská a patnácté místo by připadlo ODS ((2374 - 9) / 2 = 1182,5 = 4730 / 4). Třetí mandát pro KDU-ČSL za předposlední místo byl získán se značnou rezervou 397 hlasů. KDU-ČSL by musela získat o 398, tedy více jak 10 %, hlasů méně, aby se propadla s třetím podílem na 16. místo za ANO a ODS.

Pořadí kandidátů na kandidátkách

Popularita kandidátů

Jak je který kandidát u voličů oblíbený? Vzhledem k tomu, že volby do zastupitelstva preferenční hlasy jako takové neznají, nelze na tuto otázku zcela korektně odpovědět.

Kandidáti sice získávají hlasy za křížek u svého jména, ale získávají je i při zakřížkování celé kandidátky. Kdyby všichni voliči hlasovali pouze pro celé kandidátky, dostali by všichni kandidáti jedné strany stejný počet hlasů. Jak jsme ale viděli v předchozí části, toto pravda není. Voliči křížkují jednotlivé lidi a ne zrovna málo (viz např. zmíněný Joukl či Horský). Počet získaných hlasů tak může být jistým vodítkem, jak na tom který kandidát s popularitou je.

Nejvíce hlasů (629) získal lídr kandidátky ODS Martin Kamarád, druhé místo s 574 hlasy patří Michaelu Omesovi, lídrovi kandidátky KDU-ČSL. Až do desátého místa pak pokračují další zvolení zastupitelé za ODS, KDU-ČSL, NPP, P2014 a ČSSD. Nic zásadně překvapivého.

Zajímavější je, že dosavadní starosta a lídr kandidátky ANO Jan Štefáček se ziskem 302 hlasů obsadil až 18. místo, třinácté mezi zvolenými zastupiteli. Za povšimnutí stojí, že 15. místo v zastupitelstvu získal Ladiskav Hladík z 47. místa s pouhými 202 hlasy.

V grafu je šedou linkou vyznačen průměrný počet hlasů na zastupitele, který činí 218,8 hlasu. Tomu je nejblíže s 219 hlasy na 41. místě Milan Kachlík. Medián má hodnotu 190 hlasů a odpovídá zisku Anny Šauerové.

Následující graf zobrazuje ta samá data, pouze jsou prezentována jako procentuální zisk či ztráta vůči průměrné hodnotě 218,8 hlasu. Znamená to tedy, že Martin Kamarád získal o 187 % hlasů více, než je zisk průměrného kandidáta, Michael Omes má více o 162 %, atd. Na druhém konci, předposlední Jaroslav Chmelík a posední Marta Štáflová mají s 88 hlasy vůči průměrnému počtu hlasů méně o 60 %.

Zvolení zastupitelé

Následující tabulka zobrazuje všechny zvolené zastupitele v pořadí, v jakém byli do zastupitelstva zvoleni na základě rozdělování mandátů stranám, jak bylo popsáno výše v textu. Zároveň obsahuje informaci, kolikrát která osoba do zastupitelstva kandidovala a kolikrát byla zvolena.

Další tabulka a graf ukazují, jak si zvolení zastupitelé vedli v porovnání s předchozími volbami, a to až zpět do roku 1994. Pro volby z roku 1990 údaje na stránkách ČSÚ chybí.

Zobrazen je celkový počet získaných hlasů, procentuální zisk hlasů v rámci strany a procenta hlasů získaných celkově mezi všemi kandidáty.

Jak je uvedených dat vidět, do zastupitelstva byli v těchto volbách zvoleni dva zastupitelé poprvé: Libor Jaroš a Ladislav Hladík, zbývající zastupitelé mají minimálně jedno úspěšné zvolení již za sebou. Jan Štefáček a Zdena Neumannová byli zvoleni do všech šesti zastupitelstev od roku 1994.

Tím se také řadí k nejúspěšnějším kandidátům, neboť za místo v zastupitelstvu proměnili všechny své kandidatury. Podobně je na tom je Josef Pelikán se třemi kandidaturami a třemi zvoleními a Marie Křesťanová, Jan Thomayer a Jaroslava Slezáková se dvěma účastmi ve volbách proměněnými v mandát.

Poslední jmenovaná však ihned po zvolení rezignovala, a tak místo ní na ustanovující schůzi zastupitelstva nastoupila náhradnice Marie Musilová.

Z porovnání výsledků zvolených zastupitelů s výsledky z předchozích voleb lze ukázat na několik zajímavostí:

• Ladislav Hladík kandidoval ve všech šesti volbách, zvolen byl až nyní a paradoxně mu k tomu stačil nejmenší zisk hlasů, kterého kdy dosáhl.
• Velice vyrovnaného výsledku dosahuje Martin Kamarád, který v posledních čtyřech volbách získal vždy mezi 603 a 629 hlasy. Otázkou je, zda to je po volebním období stráveném v postu místostarosty dobře či ne.
• Ještě vyrovnanější výsledek má Zdena Neumannová (350 až 369), procentuálně v rámci strany ale její zist vzrůstá, což svědčí o klesající popularitě KSČM.
• Nezpochybnitelný je propad hlasů pro dosavadního starostu Jana Štefáčka. Obarvení nezávislé kandidátky SNKP do barev ANO nepomohlo a proti volbám z roku 2010 ztratil celou třetinu hlasů.
• V zisku hlasů oslabili oba kandidáti NPP, Marie Křesťanová více, Jan Thomayer méně. To koresponduje s menším ziskem pro celou kandidátku NPP.
• Celkově posílili kandidáti KDU-ČSL, což odpovídá i celkovému nárůstu zisku pro celou KDU-ČSK o cca 3 % .
• Na výsledcích Libora Joukla je vidět, že pořadí na kandidátce hraje svoji roli. Byť byl voliči vykřížkován z desátého místa na první, proti roku 2010 ztratil přes třetinu hlasů.